Velmi zajímavé zápasové postřehy, pocity z víkendových zápasů proti Sokolu Vyšehrad.
Oba zápasy naši borci úspěšně zvládli, gratulujeme!

Sokol Kbely – Sokol Vyšehrad 107:55 (24:17, 50:31, 89:45)

Z našeho pomalejšího rozjezdu se pomalu stává tradice. Sobotní zápas v domácí tělocvičně jsme začali herně tak dobře, že během prvních tří minut si náš trenér musel vybrat oba time-outy, což se tomuto družstvu snad ještě nestalo. Nabuzený soupeř nevypadal, že by se chtěl porazit sám, takže bylo třeba se zkoncentrovat a zabojovat. To se postupně začalo dařit, ale spíše na sílu a individuálními akcemi. Obraz kolektivní hry se zlepšil až okolo 7. minuty a v první přestávce jsme vedli o sedm bodů. V následující čtvrtině jsme pokračovali ve zlepšeném výkonu, přidali v obraně a do poločasu náskok navýšili na devatenáct bodů. Ve druhé polovině zápasu se potvrdila naše herní převaha (ve 3. kvartě jsme dali celkem 39 bodů), takže poslední neznámou tohoto utkání bylo, kdo dá v závěrečné čtvrtině populární 'kilo'. Vyšlo to na Dominika, gratulujeme!

Sokol Vyšehrad – Sokol Kbely 47:89 (12:37, 29:52, 37:72)

V neděli jsme do zápasu nastupovali bez hráče, který v prvním zápase docílil nejvyššího počtu bodů – ze sobotního zápasu 2. ligy mužů ho večer odvezla - po úderu do hlavy - sanitka.
Lehké stíny předzápasových obav ale tentokrát rozptýlil ostrý nástup do první čtvrtiny, kterou jsme zahájili velkolepě sérií 16:0 a vedením 24:2 v šesté minuté. V tu chvíli bylo jasné, že o vítězství by nás dokázala připravit snad jenom přírodní katastrofa středního rozsahu. Mohli jsme kompletně prostřídat, méně vyhraní hráči dostali spoustu minut a dařilo se dále navyšovat náskok, o což se starali především oba pivoti, které konečně menší (vzrůstem) hráči dostatečně „nakrmili“ (většinou slušně) hozenými přihrávkami. Pozitivem bylo, že i přes pohodlné vedení se našim hráčům vcelku dařilo udržet zápasovou koncentraci.

Obě utkání znamenala jasnou výhru, až na totální nesoustředěnost při rozjezdu prvního zápasu můžeme být s naším víkendovým výkonem spokojeni. Hráčům bychom mohli vytknout snad jen nižší ochotu vystoupit v již rozhodnutém utkání ze své komfortní zóny a zkusit v zápasovém tempu něco, co se doposud dařilo jen na tréninku.
Každé plus ale má i své mínus. Od zápasů Extraligy U15 na jaře 2020 jsme s výjimkou porážek v kvalifikaci U19 s Jižními Supy a na podzim s plzeňskými Grizzlies nesehráli žádné utkání, ve kterém by museli jít všichni naši hráči až na hranu a plně se soustředit celý zápas. To nám v budoucnu bude bohužel chybět.