Muži "A"

84:60 (27:16 45:30 69:48)

Litoměřice patří k soupeřům, na které se nám příliš nedaří. Vždy měly tým poskládaný z hráčů, kteří basket dost uměli, byli atletičtí i vysocí pod košem. Tentokrát do Kbel přijel soupeř, který popsanými vlastnostmi zrovna dvakrát neoplýval. Ani tato skutečnost však nic neubírá faktu, že my jsme předvedli hodně solidní výkon. Od úvodních minut jsme na palubovce dominovali a jediný výpadek přišel pouze začátkem třetí části hry. Slavoj se zmohl pouze na diskuze a nesmyslné komentáře k výbornému výkonu rozhodčích. Vše zlé je pro něco dobré, a tak mohl trenér hostí již v průběhu třetí desetiminutovky ochutnat nabídku dobře zásobeného kbelského bufetu.

68:75 (14:19 36:44 46:61)

Odvetné utkání na litoměřickém kluzišti se nám příliš nevydařilo. Dopustili jsme se mnoha chyb, domácí byli agresivnější, rychlejší a měli větší hlad po vítězství. Nám se hrubě nedařila střelba, nezachytili jsme několik brejků a do repertoáru jsme zařadili i ztráty. Vzhledem k množství chyb, které jsme udělali, je výsledek utkání ještě velice příznivý. Škoda, ukořistit dva body bylo tentokrát rozhodně v našich silách.

Z důvodu obsazenosti haly jsme byli nuceni odehrát sobotní utkání v dopoledních hodinách a dle výsledku, a hlavně průběhu utkání by možná bylo dobré tuto tradici zachovat. S domažlickými basketbalisty máme dlouhodobě zápornou bilanci a jelikož v naší sestavě opět chyběli tři borečci, nečekali jsme nic jednoduchého. Od prvního rozskoku se však na palubovce děly věci zcela nevídané. Díky tlaku na balon hráčů na perimetru a důrazné hře podkošových, dobrému doskakování a rychlému přechodu do útoku jsme za více jak šest úvodních minut neobdrželi koš. Dvouciferné vedení jsme si dokázali držet po celý zápas a v některých jeho fázích připomínal náš výkon spíše exhibici. Chodové nevěděli co hrát, a tak do zápasu zasahovala jen jejich lavička sbíráním technických chyb. Těžko psát kritiku poté, co vyhrajete o 30, ale přeci jen. Pokud bychom dávali z podkoše a trestné hody, mohli jsme Psohlavcům naložit klidně o 50.

Do utkání proti lídrovi soutěže jsme vstoupili nebojácně a od začátku šli do vedení. V závěru prvního dějství jsme vlastními chybami dovolili hostům náskok stáhnout, a ve druhé čtvrtině dokonce skóre otočit. Po přestávce se nám však postupně dařilo ztrátu stahovat, což v závěru desetiminutovky vyřešili ústečtí hráči třemi nesportovními fauly v řadě. Bohužel, rozhodčí si všimli až toho posledního, po kterém musela pro Robina přijet sanitka. Vybuzené emoce jsme dokázali přetavit v parádní a obětavý výkon, kterým jsme v závěrečné části hry výsledek utkání otočili. Sparťane, drž se!